Nacházíte se: HD Planet » Poradna

Poradna

Dotaz?

Potřebujete s něčím poradit? Rádi Vám pomůžeme. Pošlete nám Váš dotaz pomocí formuláře, budeme Vás co nejdříve kontaktovat.

Jméno:
E-mail:
Telefon: 
Vzkaz:

Slovník pojmů

10bit Výrobce: Sharp
10bitové zpracování signálů reprodukuje obrazy s větší škálou a přesnějším odstupňováním barev.
A-O.I.S. Výrobce: Panasonic
Pokročilá optická stabilizace obrazu.
Advanced Contrast Enhancer Výrobce: Sony
Řízené podsvětlení podle typu scény v reálném čase.
AMC Adaptive Coding and Modulation
Adaptivní kódování a modulace, která umožnuje optimalizaci parametrů i během přenosu v závislosti na informacích o kvalitě (chybovosti) přijímaného signálu, které mohou být přenášeny na vysílací stranu zpětným kanálem.
AVI Audio Video Interleave
je multimediální kontejner, uvedený firmou Microsoft v listopadu roku 1992 jako součást multimediální technologie Video for Windows. Soubory typu AVI mohou obsahovat zvukovou i video stopu, což umožňuje synchronní přehrávání videa a zvuku. Formát AVI funguje jako multimediální kontejner, který obsahuje jednu nebo více datových stop. Každá stopa ukládá jeden typ dat: zvuk, video, efekty či text (pro zobrazení titulků). Každá stopa také obsahuje digitálně zakódovaný mediální tok (zakódován pomocí specifického kodeku). Mnohými je považován za zastaralý formát. Když je používán s populárními MPEG-4 kodeky (např. DivX nebo Xvid), má značné nedostatky, které zvětšují velikost souboru víc, než je nezbytné. Nemá také nativní podporu pro moderní vlastnosti jako např. B snímky. AVI je zvláštní případ formátu RIFF (Resource Interchange File Format), který rozděluje data souboru do bloků. Každý blok je identifikován pomocí značky FourCC. Přetrvávající využití Navzdory limitujícím faktorům a dostupnosti nových, modernějších multimediálních kontejnerů (Matroska, MP4, QuickTime, Ogg, …) zůstává AVI populární mezi komunitou sdílející data díky vysoké kompatibilitě s existujícími programy pro přehrávání videa a jeho editaci (jako je například Windows Media Player a VirtualDub). Formát AVI a MPEG využívá většina digitálních fotoaparátů. Jedním z důvodů je podpora formátu operačními systémy Windows u osobních počítačů a následná snadná editace. S počítačem se digitální fotoaparát propojuje přes rozhraní USB nebo Firewire.
Blu-ray Blu-ray disk patří k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat. Disky umožňují záznam dat s celkovou kapacitou až 25 GB u jednovrstvého disku, 50 GB u dvouvrstvého disku až po 80 GB u oboustranné dvouvrstvé varianty.
Clear Voice Výrobce: Sharp
Automaticky rozlišuje hlasy a hudbu pro zajištění jasnějšího zvuku.
D-Sub Starší analogové rozhraní pro monitory, používá se však i u některých televizí (převážně LCD).
DD Dolby Digital
Systém vícekanálového digitálního zvuku vyvinutý firmou Dolby Laboratorie.
DiSEqC Digital Satellite Equipment Control
je speciální komunikační protokol používaný mezi satelitním přijímačem a zařízeními jako je motor otáčející parabolickou anténu nebo přepínač mezi zdroji signálu z více parabol. Protokol je kompatibilní se zařízeními používanými k natáčení velkých parabolických antén pracujících v pásmu C, pokud se použije s DiSEqC pozicovačem. Napájení a přenos povelů se děje po stejném koaxiálním kabelu, kterým přichází signál do satelitního přijímače. Existují čtyři schválené verze protokolu * DiSEqC 1.0 - umožňuje přepínat mezi 4 zdroji satelitního signálu * DiSEqC 1.1 - umožňuje přepínat mezi 16 zdroji signálu * DiSEqC 1.2 - umožňuje přepínat mezi 16 zdroji signálu a ovládat motor pro horizontální natáčení paraboly * DiSEqC 2.0 - přidává obousměrnou komunikaci k DiSEqC 1.0 * DiSEqC 2.1 - přidává obousměrnou komunikaci k DiSEqC 1.1 * DiSEqC 2.2 - přidává obousměrnou komunikaci k DiSEqC 1.2 * DiSEqC 3.0 - jako 2.x, plus možnost řízení přes externí sběrnici Všechny verze protokolu byly standardizovány v únoru 1998 pro používání v digitálním satelitním vysílání. Protokoly jsou zpětně kompatibilní, což znamená, že satelitní přijímač s podporou DiSEqC 2.0 může ovládat přepínač signálu verze 1.0, ale přijímač s podporou 1.0 neumí natáčet parabolu pomocí motoru. Komponenty vybavené pro automatické vyhledávání satelitů - tzv. funkce USALS, nazývanou také Goto XX jsou někdy označované jako DiSEqC 1.3. Toto označení ale nebylo schváleno organizací Eutelsat, která vyvinula protokoly DiSEqC a slouží jako standardizační agentura, proto verze 1.3 není uvedena v oficiálním přehledu. Pro praktické využití (receiverů, LNB a motorů) by pořizovaná zařízení měla podporovat nejlépe DiSEqC 1.2 (některé linuxové multifunkční mají 1.0 a pak nelze natáčet parabolu), to je ostatně nejrozšířenější implementace.
DLNA Digital Living Network Alliance
DLNA umožňuje přehrávání multimediálního obsahu po lokální síti (LAN) či přes bezdrátovou síť (WLAN). Nejčastěji je používáno připojení z TV do PC či jiného serveru s multimediálním obsahem.
DTS Digital Theatre Sound
Systém vícekanálového digitálního zvuku vyvinutý firmou Digital Theater Systems Ltd.
DVB-C Digital Video Broadcasting - Cable
Je standard digitálního televizního vysílání v sítích kabelových televizí. Systém je kódován pomocí MPEG-2, v budoucnu se plánuje i MPEG-4.
DVB-H Digital Video Broadcasting – Handheld
Digitální televizní vysílání určené pro mobilní zařízení (např. mobily).
DVB-S Digital Video Broadcasting - Satellite
Je standard digitálního televizního vysílání přes satelit.
DVB-S2 Digital Video Broadcasting - Satellite
je druhá generace nahrazující standard DVB-C. Využívá komprese H.264/MPEG-4 AVC vhodné pro šíření HDTV vysílání. Díky lepším vlastnostem do stejného datového toku vejde více kanálů. Proti DVB-S se dosahuje přibližně 30% zvýšení přenosové účinnosti za stejných přenosových podmínek.

Na současných přijímačích DVB-S nebude možno signál DVB-S2 přijímat.
Pro transport datových streamů je použita QPSK, 8PSK nebo MAPSK modulace.
DVB-T Digital Video Broadcasting – Terrestrial
Je standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače. Na rozdíl od analogového vysílání jsou programy v reálném čase převáděny do datového toku a společně komprimovány (v současnosti se nejvíce používá formát MPEG-2, výjimečně dokonalejší MPEG-4), což umožňuje daleko lepší využití frekvenčního spektra. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat hned několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide, Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry).
DVI Digital Visual Interface
DVI je rozhraní pro propojení video zařízení s počítačem.
Standard byl vytvořen za účelem bezproblémové komunikace mezi zobrazovacími zařízeními jako např. LCD nebo datový projektor a grafickou kartou počítače.

Primárně je určen k přenosu nekomprimovaných digitálních video dat. Je částečně kompatibilní s rozhraním HDMI.

Existují 3 typy DVI konektorů DVI-A (analog), DVI-D (digital) a DVI-I (digital a analog).
EPG Electronic Program Guide
Elektronický programový průvodce. Služba usnadňující orientaci v programové nabídce jednotlivých televizních stanic v rámci jednoho multiplexu.
FHD Full HD
viz Full HD
FLAC Free Lossless Audio Codec
je open source zvukový bezztrátový kodek
Full HD Full High Definition
Full HD znamená velice kvalitní, detailní a ostrý obraz, který vyžaduje stejně kvalitní LCD nebo plazma TV. Filmy či hry (Xbox 360, PlayStation 3) ve Full HD vyžadují rychlé a náročné zpracovávání velkých objemů dat.

Označuje rozlišení 1920x1080p (progresivně).
HD High Definition
Vysoké rozlišení od 1280 x 720 do 1920 x 1080.
HD ready HD ready je norma, kterou musí zařízení splňovat, aby bylo schopné přijímat signál HDTV neboli High-definition television. Takové zařízení je pak označeno tímto logem, tedy HD ready.
HDCP High-bandwidth Digital Content Protection
HDCP je ochrana digitálního obsahu. Digitální video signál je šifrován pomocí širokopásmového kodéru k zamezení nežádoucího kopírování.
Ochrana obrazového signálu šifrováním. Tuto ohranu vyžadují některé HD-DVD a BluRay disky. Podpora HDCP musí být jak na straně televize, tak na straně BluRay/HD-DVD přehrávače.
HDMI High-Definition Multi-media Interface
Je to rozhraní pro přenos nekomprimovaného obrazového a zvukového signálu v digitálním formátu. Může propojovat zařízení jako například satelitní přijímač, DVD přehrávač nebo A/V receiver s kompatibilním výstupním zařízením, jako například plazmová televize.
HDMI 1.3 High-Definition Multi-media Interface 1.3
Zvýšení šířky pásma na 340MHz (10.2 Gbit/s). Možnost zvolit barevnou hloubku z 30-bit, 36-bit, a 48-bit xvYCC, sRGB, nebo YCbCr na rozdíl od 24-bit sRGB nebo YCbCr v předešlých verzích.
HDTV High definition television
Formát vysílání televizního signálu s výrazně vyšším rozlišením, než jaké umožňují tradiční formáty (PAL, SECAM, NTSC). Rozlišuje se HD ready (720p, 1080i) a nejkvalitnější Full HD (1080p), které má 5x více detailů oproti DVD.
HDTV se vysílá digitálně v širokoúhlém formátu 16:9 a s prostorovým digitálním zvukem 5.1 . Pro kompresi obrazu HDTV se používá kodek MPEG-4
Instant AF Výrobce: Canon
Vysoce výkonný systém pro rychlé a jemné automatické zaostřování.
Jas Označuje, jak hodně televize svítí při zobrazené bílé barvě. Jeho jednotka je [cd/m^2]. Dřívější CRT televize měly jas kolem 120 cd/m^2, dnešní LCD panely dosahují daleko lepších výsledků. Hodnota kolem 500 cd/m^2 pro běžné sledování dostačuje. Čím vyšší je hodnota jasu, tím je lepší pozorování obrazu za přímého slunečního svitu. Naopak příliš vysoká hodnota jasu může vadit sledování ve tmě (obvykle však lze jas snadno snížit v menu televize).
Kodek codec
(složenina z počátečních slabik slov „kodér a dekodér“, respektive komprese a dekomprese; převzato z anglického codec analogického původu) je zařízení nebo počítačový program, který dokáže transformovat datový proud (stream) nebo signál. Kodeky ukládají data do zakódované formy (většinou za účelem přenosu, uchovávání nebo šifrování), ale častěji se používají naopak pro obnovení přesně nebo přibližně původní formy dat vhodné pro zobrazování, případně jinou manipulaci. Kodeky jsou základní součástí softwaru pro editaci (střih) multimediálních souborů (hudba, filmy) a často se používají pro videokonference a distribuci multimediálních dat v sítích (streamování). Síťově šířená multimédia většinou obsahují několik částí. Zvuková i obrazová data a navíc doplňující informace (metadata), která umožňují obě složky synchronizovat. Každá z částí může být určena pro jiný program, proces nebo hardware. Aby s nimi bylo možno manipulovat, musí být zapouzdřeny do společného celku. Další součástí šířených dat může být i obálka, která se na rozdíl od metadat nepodílí na informačním obsahu, ale přidává se kvůli zpřístupnění informací nebo pro větší robustnost datového toku. Aby se samotná zakódovaná zvuková a obrazová data odlišila od ostatních součástí datového toku, často se nazývá esence. Kodek je někdy zaměňován s formátem audia nebo videa. Ten je daný svojí specifikací, která může nebo nemusí být veřejně dostupná. Příkladem specifikace je standard MPEG Layer 3 známý jako MP3. Autoři kodeků pak vyvíjejí softwarové nebo hardwarové implementace, které s tímto formátem pracují. Známými kodeky pro MP3 jsou například LAME, FhG (Fraunhofer-Gesellschaft), Blade nebo Xing. Pojmy kodek a formát se v poslední době velmi často zaměňují a vede to ke zmatení uživatelů. V některých případech k tomu přispívá fakt, že se někdy název kodeku shoduje s názvem formátu. Příkladem takových kodeků jsou Lagarith, HuffYUV nebo WMV. Přesto je třeba toto rozlišovat a to zvláště u kodeků, kde jejich název není shodný s formátem, který produkují. To je případ asi dvou nejznámějších kodeků - DivX a Xvid, které oba pracují se stejným formátem MPEG-4 ASP. To mimo jiné znamená, že jsou kompatibilní (video zakódované jedním z nich lze dekódovat pomocí jiného). Výrobci elektroniky často deklarují „podporu DivX”. Tato formulace je už sama o sobě špatná. Správně by mělo být napsáno, že takový přístroj podporuje MPEG-4 ASP. Přehraje tedy video vytvořené libovolným kodekem, jehož výstupem je MPEG-4 ASP. Jako kodek je také velmi často nazýván dekodér. Přehrávače videa nepoužívají pro svoji práci kodeky. Chybí zde totiž první část této složeniny - kodér. Přehrávače video pouze přehrávají (na rozdíl od programů pro střih videa). To samé platí i obráceně. O programu x264 lze těžko mluvit jako o kodeku, protože video umí pouze zkomprimovat, nedokáže jej již zpět dekódovat. Správně by tedy mělo být řečeno, že x264 je kodér pro formát MPEG-4 AVC (H.264) a například přehrávač Media Player Classic zase obsahuje integrovaný dekodér formátu MPEG-2. Slovo kodek je tedy značným způsobem nadužíváno a je jím obyčejně myšlen formát, kodér nebo dekodér. Tato praxe je běžná nejen v Česku, ale i v zahraničí, kde je slovo codec také velmi často užíváno v nesprávných souvislostech. Kodeky rovněž nelze zaměňovat s tzv. kontejnerem. Ten umožňuje uložit zvuková, obrazová i jiná data do jednoho souboru – v souborech s příponami „.ogg“, „.mpg“, „.avi“, „.mov“ atd. jsou informace zakódované kodeky pouze uloženy. Kontejnery se liší ve formátech, které mohou obsahovat. Mezi univerzální kontejnery patří např. AVI a Matroska.
LCD Liquid Crystal Display
Displej z tekutých krystalů je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného (velikostí monitoru) počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem. Vyžaduje poměrně malé množství elektrické energie; je proto vhodné pro použití v přístrojích běžících na baterie.

V barevných LCD je každý pixel rozdělený do tří subpixelů, a to červeného, zeleného a modrého (tedy RGB). Svítivost každého pixelu je možné kontrolovat nezávisle na ostatních, díky tranzistorům; jejich kombinací lze pak dosáhnout milionů barev. Starší CRT monitory používaly podobnou metodu.

Barevné složky (subpixely) je možné sestavit v různých geometriích, v závislosti na použití monitoru. V případě, že software zná geometrii monitoru, je možné zvýšit viditelné rozlišení pomocí metody subpixel rendering. Tato metoda je obzvláště praktická pro vyhlazování písma.

LCD rozdělujeme na pasivní STN (Supertwist Nematic) a aktivní TFT (Thin-Film Transistors).

Aktivní displeje TFT rozdělujeme na:

* TN+Film (Twisted nematic)
* IPS (In-Plane Switching)
* MVA (Multi-domain Vertical Alignment)
* PVA (Patterned Vertical Alignment)
* S-PVA (Super-PVA)
* S-IPS (Super-IPS)

LDPC Low-Density Parity Check
Nejnovější kódovací technika využívaná u DVB-S2.
Matroska je moderní multimediální kontejner (podobný AVI) který umožňuje pojmout většinu moderních video a audio formátů. Dokáže též pojmout několik různých audio stop včetně prostorového zvuku. Do kontejneru lze vložit video v dnes nejběžnějších video formátech, např. MPEG-4 ASP nebo MPEG-4 AVC. Jako audio se běžně vyskytuje open source komprese Vorbis nebo komerční MPEG-4 AAC. Nezřídka se lze setkat s více kanálovou kompresí AC3 (Dolby Digital) a DTS Nejvíce se Matroska vyskytuje s příponou .mkv Označuje video, zvuk a případně titulky v kontejneru
MHP Multimedia Home Platform
Interaktivní aplikace v digitálních televizích.
MP3 MPEG-1 Layer 3
Je formát ztrátové komprese zvukových souborů založený na kompresním algoritmu MPEG (Motion Picture Experts Group). Při zachování vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Formát MP3 se stal oblíbeným při uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu.
MPEG-2 MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. Jeho předchůdcem je formát MPEG-1 a dokonalejším technologickým nástupcem formát MPEG-4. MPEG-2 je standardním formátem užívaným pro ukládání a přenos videa na DVD, nebo při distribuci digitálního televizního signálu DVB-T. U aplikací, které vyžadují MPEG-2 komprimaci či dekomprimaci videa v reálném čase, jsou kladeny výrazně vyšší nároky na výpočetní kapacitu procesoru, než u formátu MPEG-1.
MPEG-4 Kódování audiovizuálního obsahu s velmi nízkým bitratem. Rozšiřuje formát MPEG-1 o podporu audio/video „objektů“, 3D obsahu, kódování s nízkou rychlostí přenosu a Digitální správu práv.
Obnovovací frekvence Obnovovací frekvence se udává v jednotkách Hertz (Hz).
OLED Organic light-emitting diode
Je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Technologie pochází z roku 1987, kdy jí vyvinula firma Eastman Kodak. Nyní se používají především v přístrojích jako mobilní telefony nebo MP3 přehrávače.
OLED Organic light-emitting diode
Je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Technologie pochází z roku 1987, kdy jí vyvinula firma Eastman Kodak. Nyní se používají především v přístrojích jako mobilní telefony nebo MP3 přehrávače.
OPC - optical picture control Výrobce: Sharp
Automaticky nastavuje svítivost obrazovky vzhledem ke světelným poměrům v místnosti nebo osvětlení, čímž se rovněž snižuje spotřeba elektrické energie.
PAL Phase Alternating Line
Systém analogového kódování obrazu používaný v téměř celé Evropě včetně České republiky.
PAP Picture And Picture
TV + externí zdroj
PCM Pulse-code modulation
Pulzně kódová modulace je modulační metoda převodu analogového zvukového signálu na signál digitální
PHL , Výrobce: Panasonic
Technologie PHL vyvinutá společností Panasonic umožňuje 2x věrnější podání barev než konvenční systémy.
PIP Picture In Picture
PC + TV
Pure Black Panel Výrobce: Sharp
Dynamický poměr kontrastu. Zvýšená čistota a výraznost černých barev, jež dává realističtější obrazy s jemným odstupňováním barev u filmů a jiného obsahu. Čistě černá obrazovka dokáže podávat černou barvu a syté barvy dokonce i v jasně ozářených místnostech v míře, která je možná jen u LCD.
Pure Black Panel Výrobce: Sharp
Dynamický poměr kontrastu. Zvýšená čistota a výraznost černých barev, jež dává realističtější obrazy s jemným odstupňováním barev u filmů a jiného obsahu. Čistě černá obrazovka dokáže podávat černou barvu a syté barvy dokonce i v jasně ozářených místnostech v míře, která je možná jen u LCD.
Režim 24p True Cinema Televizory s technologií 24p True Cinema automaticky rozeznávají filmy snímané rychlostí 24 snímků za sekundu a reprodukují je právě tak, jak si je představoval jejich režisér.
S/PDIF Sony/Philips Digital InterFace (občas uváděno i Sony/Philips Digital Interconnect Format)
Jedná se o kolekci nízkoúrovňových a hardwarovýchprotokolů pro přenos digitálně kódovaného zvukového signálu mezi různými audio komponentami.
SCART Scart je stínění kabel, který umožňuje přinášet více druhů signálu. Vede analogový stereo zvuk a videosignál.
Je používaný zejména v Evropě (EuroScart).
S příchodem technoligie HDTV se od něj upouští a nahrazuje ho HDMI.
SHD TV Super High Definition TV
Formát SHD má přibližně 7x vyšší počet řádků než FULL HD.
Tuner DVB-C Umožňuje příjem digitálního televizního vysílání v sítích kabelových televizí.
Tuner DVB-S Umožňuje příjem digitálního televizního vysílání přes satelit.
Tuner DVB-T Umožňuje příjem digitálního pozemního televizního vysílání.
UHDTV Ultra Hight Definition Television
UHDTV nabízí rozlišení na 32 milionů pixelů (obrazovka 7680 x 4320) ve formátu 16:9 s šedesáti snímky za sekundu.
WMA Windows Media Audio
je komprimovaný zvukový formát vyvinutý jako součást Windows Media byl původně určen jako náhrada za MP3 (které bylo patentované a Microsoft musí platit za jeho začlenění ve Windows). Dnes spíše soupeří s Applovým AAC. Vývoj WMA se dá rozdělit do dvou fází, a to do vydání Windows Media Player 9 a po vydání WMP9. Do verze 8 včetně to byl kodek, který si po kvalitativní stránce téměř nezasloužil pozornost a nebyl velmi konkurenceschopný, nicméně od verze 9 se dostal na úroveň nejvyspělejších kodeků. Aktuální verze je 9.1, která kromě původního ztrátového kodeku přidává i zvláštní kodeky pro bezztrátovou a multikanálovou kompresi. WMA soubory jsou téměř výlučně v kontejneru ASF a mají příponu .asf nebo .wma.
WMV Windows Media Video
je komprimovaný souborový videoformát pro několik kodeků vyvinutých společností Microsoft, chráněných zákonem. Originální kodek známý jako WMV, byl původně navržen pro internetové streamingové aplikace jako konkurence pro již zavedený RealVideo. Ostatní kodeky jako např. WMV Screen a WMV Image, se staraly o specializovaný obsah. Během standardizace ze SMPTE, si WMV vzalo za své i formáty jako HD DVD a Blu-ray disk.
x.v.Colour More natural Colour reproduction
Zobrazení vyššího počtu barevných odstínů.